Sebepéče je i o uznání vlastních úspěchů a oslavě toho, kým jsme. Často si zapomínáme přiznat to, co cjsme zvládli. Vidíme jen neúspěchy.
Plánování nemusí být jen o cílech, ale i o pocitech, které chceme zažít. O tom, co chceme a máme pocit, že nemůžeme.
Konec roku je ideální příležitostí zamyslet se nad tím, co jsme prožili a co nás posunulo dál. Je to také čas vidět, co nás brzdilo nebo jinak omezovalo.
Reflexe nám pomáhá uvědomit si, co nám přináší radost a co bychom mohli zlepšit. Je to čas, kdy si můžeme říct na čem záleželo nebo čeho jsme se báli a nakonec to nebylo tak špatné.
Naše tělo je náš domov, který si zaslouží péči. Hostí naši duši i naše vědomí. Každý ho vidí. I my se na něj každý den díváme v zrcadle a přesto ho často nevidíme.